Pro některé lidi je pořád nezvyklé, že stavbu řídí žena, a občas zažívám úsměvné momenty. Když chce třeba subdodavatel mluvit se stavbyvedoucím a chvíli trvá, než pochopí, že žádného dalšího kolegu k telefonu nepředám a vše budeme řešit spolu. Tyhle situace ale beru s nadhledem, a naopak se mi často stává, že jsou lidé mile překvapeni tím, že na pozici stavbyvedoucí vidí mladou holku. Přitom když jsem dokončila ČVUT, ani ve snu by mě nenapadlo, že jednou budu pracovat na stavbě, a navíc jako stavbyvedoucí!

Ze školy jsem si přinesla jen minimum praktických zkušeností – i když ono se to vlastně ani moc naučit nedá, to si prostě musíte v praxi zažít a osvojit. V SMP CZ jsem začínala jako přípravářka v kanceláři a na stavbu jsem jezdila jen jednou za týden. Postupně jsem ale zjistila, jak je na stavbě každý den jiný, jak se tam pořád něco děje, a chtěla jsem toho být součástí.

Zatím jsem měla možnost podílet se na dvou projektech v pražském metru – rekonstrukci stanice Jinonice a nyní opravujeme stanici Opatov. Na práci v takhle specifických prostorách mě nejvíc přitahuje to, že nikdy stoprocentně nevíte, co vás čeká a co objevíte třeba po odkrytí obkladů. O to více je samozřejmě projekt složitý a jeho příprava je opravdu náročná. Ale myslím, že právě tohle je to, co mě na mojí práci nejvíc baví – že mi neustále přináší nové podněty a zážitky.