Možná někoho překvapí, že přestože nyní působím na pozici ředitele projektu a mám za sebou několik let úspěšného vedení společnosti SMS na Slovensku, začínal jsem ve firmě na dělnické pozici jako železář. Po maturitě jsem si dobrovolně vybral těžkou práci a šel jsem tahat železo – mimo jiné proto, že jsem v té době dělal silové sporty a práce pro mě byla současně dobrý trénink. Zároveň jsem byl zapáleným trampem a na divizi v Berouně, kam jsem po škole nastoupil, mě vlastně taky trochu přitáhla trampská parta – v pátek po práci jsme se vždycky sbalili a společně vyrazili do lesa nebo na vodu. Tramping hodně spojuje a drží lidi spolu, já v tom vidím hezkou paralelu s budováním mostů, které zkracují cesty a pomáhají lidem být si blíž.

Za ty roky, co jsem u firmy, jsem se podílel na vybudování velkých a krásných mostů, například mostu Generála Chábery v Litoměřicích, Lahovického mostu přes údolí Berounky, na opravě Karlova mostu nebo stavbě čtyřpatrového mostního křížení v Banské Bystrici a mnoho dalších, k tomu jsem občas dostal takové „bonbonky“ jako třeba rozhlednu na Boubíně. To byla krásná akce, kdy jsme se pohybovali v prostoru národní přírodní rezervace a obklopovala nás nádherná příroda. Mně to hodně připomínalo moji trampskou minulost a chvíle na Šumavě jsem si užíval. Podobné to bylo ve Vysokých Tatrách, kde jsem měl tu čest řídit stavbu vodního díla v Ráčkově dolině.

Kromě práce mě vždycky naplňoval i sport. Věnoval jsem se silovým sportům – přetlačování rukou neboli páce a benchpressu a v obou disciplínách jsem byl úspěšný i na mezinárodní úrovni. V páce, na kterou jsem se zaměřoval nejvíce, se mi podařilo získat tituly mistra Evropy i světa. Páku mám rád, protože je to jediný kontaktní sport, jehož cílem je porazit soupeře, aniž bych mu při tom fyzicky ublížil. Zároveň je to sport, který je hodně lidový a alespoň jako dítě si ho vyzkoušel snad úplně každý. Dnes je ale mým největším koníčkem motorka Harley Davidson. Vždy pro mě byly hodně důležité hodnoty jako svoboda a demokracie a jízda na motorce je pro mě jejich ztělesněním. V jistém smyslu se tak znovu vracím k cestám do přírody a především si užívám pocit volnosti.