1. Historie mostu:

Potřeba spojení centra města s hlavním železničním nádražím vedla k postavení nového mostu přes řeku Radbuzu, který měl odlehčit Jánskému mostu u pivovaru po proudu řeky. Most by postaven podle projektu Ing. Václava Mencla. Zhotovitelem mostu byli úředně autorizovaní stavební inženýři Müller & Kapsa.

Pro most významných historických dat:

• 4. 5. 1912 – zahájení stavby mostu
• 28. 9. 1913 – slavnostní otevření mostu pojmenovaného po tehdejším panovníkovi Františku Josefu I.
• 1918 – přejmenování po prezidentovi USA Wilsonovi.
• 1934 – rekonstrukce mostu, při níž byly mj. z vozovky mostu vyjmuty nikdy nevyužité tramvajové koleje.
• 1939 – přejmenování mostu po Karlu IV.
• září 1941 – přejmenování na most Vítězství
• 1945 – pojmenován po sovětském diktátoru Stalinovi, na což se po tzv. odhalení kultu jeho osobnosti tiše zapomnělo
• 1988 – vyhlášení kulturní památkou České republiky číslo 44239/4-4330
• 1990 – navrácení původního pojmenování z první republiky – Wilsonův most.

2. Předmět rekonstrukce mostu:

• po sto letech jeho trvání a provozu byly na mostě známky zatékání vlivem již nefunkční   izolace,
• vysunutí některých kamenů, vypadaná malta ze spár mezi kameny a výluhy cementového mléka,
• pootočení a vybočení některých zábradelních kamenů z původní polohy, zřejmě vlivem dopravních nehod na mostě,
• ztráta původní barvy vlivem prachu a znečištění ovzduší původního žulového zdiva,
• patrné deformace a poruchy ve vozovce v místě změny povrchu na předpolích mostu,
• špatné odtékání vody z vozovky,
• vady na zastřešení a zdivu vně i uvnitř mýtných domků,
• vegetace na středním pilíři a trus od holubů na obložení opěr,
• nevhodný typ osvětlení neodpovídající historické hodnotě mostu.

3. Realizace

Postup opravy musel začít úplným vyloučením provozu po mostě a následným zbudováním náhradních tras pro kabely a jejich přeložením. Oprava sestávala z celoplošného očištění vnějšího pláště mostu otryskáním Torbo systémem, oprava spár, injektáž spodní stavby. Očištěním pláště, celý most prokoukl a svítí a vyjímá se a jakoby vystupuje z nábřežních zdí.

Po přeložení všech kabelů proběhla demontáž chodníků, kabel. chrániček a odhalení klenby vlastního mostu až na izolaci, její odstranění a po té odstranění degradovaného betonu nad klenáky klenby a připravení pro položení izolace. Následně nastala etapa výplně prostoru nad klenbami až do spodní úrovně pod chodníky (chráničky).

Po provedení výplňového betonu mohli být v místě chodníků položeny chráničky pro kabelová vedení a provedeny obslužné šachty, rovněž se začala provádět pokládka liniového odvodnění a obrubníků (původních) a přídlažby z kostek.

Pod vozovkou se provedla podkladní vrstva MZK a dlažba vozovky z původních kostek.

Na most se vrátila replika původního historického osvětlení jak středových bran, tak mýtných domků včetně vlajkových stožárů. Most bude mít i slavnostní osvětlení pro výjimečné příležitosti města.

Rekonstrukce Wilsonova mostu byla vzhledem ke své poloze v centru města Plzně a historické hodnotě rekonstruovaného mostu, provozu, velkému množství inženýrských sítí  a tlaku města na co nejrychlejší obnovení pěšího, automobilového a především trolejbusového provozu na mostě, mimořádně technicky a organizačně náročné dílo. Díky úsilí všech zúčastněných se most dočkal nejlepšího dárku ke svým stým narozeninám v podobě provedené rekonstrukce, během níž jsme denně obdivovali a stále obdivujeme um našich předků-řemeslníků, kteří prakticky ručně s primitivní mechanizací dokázali postavit za necelý rok a půl takové krásné dílo.